V neděli 17. listopadu přijalo pozvání přibližně 200 spoluobčanů od 7. skautského oddílu na oslavy 30. výročí Sametové revoluce. Slavilo se v parku, kde bylo připraveno velké plátno na promítání dobových fotografií. Mezi stromy plápolal nápis Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí, pod kterým skauti zpívali připravené písně. Nechyběla česká vlajka a samozřejmě stoleček s občerstvením. Jelikož jsme však nepředpokládali až tak hojnou účast, svařák došel dřív, než o něj skončil zájem.

Skauti se ujali pořádání této oslavy hlavně proto, že skaut byl po dobu komunismu zakázán a až po revoluci tu mohlo skautské dílo začít svobodně růst.

Po uvítání starostem obce skauti zahájili program zpěvem státní hymny. Následovala spousta dalších písniček, které byly prokládány textem. Dozvěděli jsme se, proč dané písně vznikly nebo proč se tehdy tajně zpívaly, ale v té souvislosti i mnohá fakta z komunistické krutovlády, během které mimo jiné bylo odsouzeno v Československu přes 600 skautů, z nich 9 k trestu smrti.

Zazněly písně jako Veličenstvo kat, Tak vás tu máme a Bratříčku zavírej vrátka od Karla Kryla, ale i písně trampů, kteří snili o svobodě ve svých trampských osadách. Následovaly spirituály Jednou budem dál a Až se k nám právo vrátí od skupiny Spirituál Kvintet. Nemohla chybět Modlitba pro Martu od Marty Kubišové, při které jsme vzpomněli na všechny lidi žijící v zemích, kde je i dnes svoboda krutě potlačována, např. v Číně či Severní Koreji. Při zmínění Charty 77 zazněla píseň Muchomůrky bílé od Plastic People of the Universe. Během písně Eldorádo jsme vzpomenuli na téměř 300 000 lidí, kteří během 41 let komunistické vlády z Československa emigrovali.

Skauti vzpomenuli příběh emigranta kotvrdovického rodáka Jiřího Musila, bratrance našeho knihovníka Tomáše Musila. Mnozí starší spoluobčané si pamatují, že na velkém rybníku, na místě dnešního parku, malý Jirka Musil dělával piruety. V jeho pěti letech se rodina odstěhovala do Brna, kde se Jiří začal profesionálně věnovat krasobruslení. Jeho partnerkou byla Anička Pisanská. Mezi tehdejšími krasobruslařskými dvojicemi patřili k nejlepším. Protože však rodiče jiných krasobruslařů byli komunističtí funkcionáři, první místa byla Jiřímu a Aničce vždy odepřena. Dlouho trpěl praktiky minulého režimu, naschvály krasobruslařského svazu a zradu vlastního trenéra, až mu došla trpělivost a s partnerkou emigroval po r. 1980 do Anglie, kde také pilně trénovali a nakonec se staly v r. 1982 v profesionálech mistry světa.

Přečtena byla i povídka Šimka a Grossmana Jak jsem se stal nezaměstnaným. Charakterizuje tehdejší dobu, kdy se člověku jednou nevhodně vyřčenou větou mohl změnit celý život.

Významnou postavou pojící se s výročím revoluce je postava svaté Anežky české. Snad zázrakem tehdejší režim dovolil začátkem listopadu 1989 vycestovat 10 000 věřících na svatořečení Anežky Přemyslovny do Říma. Kněz Tomáš Halík při té příležitosti vzpomněl proroctví, že až bude svatá Anežka svatořečena, bude v Čechách konečně dobře. Z naší farnosti tehdy do Říma jel pouze pan František Zouhar z Jedovnic, otec paní Aleny Hlaváčkové ze Žleba. Následovala tak píseň o Anežce z doby svatořečení, která byla prosbou o pokojné časy, které věříme, že nám svatá Anežka vyprosila.

Následovaly hity z listopadových demonstrací: Mišíkova Variace na renesanční téma a slovenská Hoffmanova Slubili jsme si lásku.

Po revoluci, hned v prosinci 1989 už Standa Fránek a Petr Gabriel starší obnovili v Jedovnicích skaut. Ve svobodě se mohl rychle rozvíjet i v okolních vesnicích. Náš 7. oddíl Ampetu-wi bude v březnu slavit čtvrt století.

Jsme vděční za 30 let svobody a prosperity. Patříme k desetině nejbohatších lidí na Zemi. Miliardy lidí však stále žijí v nesvobodě a bídě komunistických a jiných diktatur. V Číně už se upálily jako Jan Palach stovky mnichů, ale svobodu jim to stále nepřineslo. Václav Havel řekl, že každé lidské utrpení se týká každé lidské bytosti a že lhostejnost k druhým a lhostejnost k osudu celku je přesně tím, co otevírá dveře zlu. Proto jsme všechny poprosili o minutu ticha k uctění obětí komunistických režimů v minulosti, ale i v současné Severní Koreji, Číně, Vietnamu, Laosu, Kubě. Odhaduje se, že komunismus připravil o život přes 100 miliónů lidí. Společně jsme pak vytáhli svoje klíče a symbolicky jsme zacinkali diktátorům na odchod.

Na závěr našeho programu naši mladí skauti slavnostně odhalili LAVEČKU SVOBODY. I když jsou to jen tři kousky dřeva, chceme za ně i zde poděkovat spoustě lidem. Za poskytnutí materiálu a dovoz z obecního lesa děkujeme panu starostovi Jindřichovi Kocourovi. Za opracování a vypálení citátů patří dík našim skautům Martinu Zouharovi a Honzovi Šebelovi. Velké díky patří Aloisi Kuncovi staršímu, který nám pomohl vyřešit spoustu technických věcí při výrobě. Děkujeme rovněž obecnímu zaměstnanci Jirkovi Zouharovi, který připravil terén k usazení tohoto posezení.

Přejeme všem, kteří si přijdou na lavičku odpočinout, ať stráví pěknou chvilku naplněnou vděčností za svobodu, kterou tu už máme 30 let! Ať tato lavička svobody je nám připomenutím, že i o svobodu musíme pečovat, jinak tu dlouho s námi nepotrvá. K radosti ať slouží i malá knihovnička zabudovaná v kmeni stolu, do níž budeme postupně umísťovat různé knihy.

Jako poslední píseň jsme si všichni zazpívali další hit Sametové revoluce – Krásný je vzduch od Jaroslava Hutky, který se během listopadových dní vrátil z emigrace podpořit revoluci. Na závěr programu v 17:11 jako po celé republice zazněly zvony.

Děkujeme všem, kteří tuto akci podpořili svou milou účastí. Zvláště ještě děkujeme Martinu Tronečkovi, Martinu Kovářovi a Danovi Grymovi za ozvučení a osvětlení.

Fotografie od D. Gryma můžete vidět zde.

Marie Chrástecká