Historie obce

(upraveno dle průzkumů Ing. J. Plcha)

První písemná zmínka o naší obci je v zemských deskách z roku 1349. Je však pravděpodobné, že Kotvrdovice stejně jako okolní vesnice založili již kolem roku 1250 kolonisté povolaní rodem pánů z Ceblovic.

Bratři Bohuš a Hartman z Ceblovic, majitelé holštejnského panství, pověřili schopné muže (tzv. lokátory) získáním řady rodin v hustě obydlených krajích rakouského Podunají. Jim pak byla přidělena uprostřed zdejších pralesů půda k postupnému obdělávání a osídlení.

Původní jméno Gottfriedschlag (později Gothfridowitz) dostala ves zřejmě po lokátorovi, který se jmenoval Gottfried.

Území obce má však ještě dávnější historii. Z bohužel už nedochovaných nálezů kamenných zbraní v „Močidlách“ a „Pod bořím“ je možno usuzovat, že území naší obce navštěvovali pravěcí lovci sídlící v nedalekých jeskyních v Moravském krasu.

Obec během své historie měla spoustu pánů. Nejvýznamnějšími byli páni z Holštejna (do r. 1464), rod Gedeonů z Olešničky (1492–1574) a rod Salm-Reifferscheidt z rájeckého panství (1763–1848). Vok V. z Holštejna byl špatný hospodář, roku 1464 přišel mimo jiné i o kotvrdovickou část holštejnského panství. Ta byla oddělena a předána vladykovi Smilkovi z Loděnice, který vybudoval zdejší již zaniklou tvrz a dvůr. Po jeho smrti vdova Klára z Pohořílky prodala „kotvrdovské zboží“ roku 1475 Jiříkovi ze Zhoře, po dalším prodeji toto „zboží“ získává rod Gedeonů z Olešničky, posledním majitelem byl kníže Hugo Karel Eduard Salm-Reifferscheidt.

20. století

Během první světové války bylo povoláno z obce více než 100 mužů na fronty do Itálie, Francie, Polska a Ruska. 23 můžů ve válce padlo.

Za druhé světové války byla obec v roce 1944 vysídlena z důvodu zřízení vojenské střelnice. Místní obyvatelé se museli vystěhovat do různých koutů Moravy a do jejich domů se nastěhovali němečtí vojáci. Druhá světová válka si v naší obci vyžádala 5 obětí.

Po II. světové válce byla obec samostatná až do 1.7 1980, kdy v rámci integrace byla přičleněna do Jedovnic.

Po revoluci v roce 1989 a po prvních komunálních volbách v roce 1990 se obec opět osamostatnila.

Popis obecního znaku

Základní koncepce znaku vychází z erbu rájecké větve Rogendorfů, stříbrný štít s černou patou vychází z tinktur erbu Gedeonů Kotvrdovských z Olešničky, figura listnatého stromu vychází z nejstarší známé obecní pečeti z roku 1680, dělení cimbuřím je symbolem kotvrdovické tvrze doložené v pramench 16. století. Srdce je obecným symbolem lásky, totéž doplněné o trnovou korunu (symbol utrpení) a zlatý lem s paprsky (svatozář) je křesťanským symbolem Nejsvětějsšího Srdce Páně, jemuž je zasvěcena místní kaple.